Úzkost je považována za velice nepříjemný pocit nepohody, nejasných obav a napětí. Prožívání úzkosti je vždy subjektivní a narůstá při ní vnitřní tenze.  Rozdíl mezi strachem a úzkostí je ten, že strach má konkrétní obsah (např. strach z pavouků, špíny, nemocí apod.), zatímco úzkost nastupuje především jako projev nepohody bez konkrétního obsahu. Při narostlé úzkosti můžeme zpočátku považovat její zvládání za něco komplikovaného. Opak je pravdou – je to “jen” úzkost! 

Tělesné projevy úzkosti

Kromě prožívaného napětí, které je pro úzkost typické, má také svůj doprovod i v tělesné rovině. Typickými projevy úzkosti jsou třes v celém těle, nebo v určitých partiích, především rukou. Dále úzkost provází pocit sevření hrdla, tlak na prsou nebo v hlavě, tíha za krkem, ztuhlost šíje, nepříjemný pocit v břiše, až nevolnost, zrychlený tep a dýchání, rudnutí v obličeji, zvýšené pocení.

Fyziologické projevy úzkosti mají podobnost s projevy některých vážných nemocí. Tlak na prsou, brnění končetin a celkovou nevolnost lze zpočátku považovat za srdeční příhodu. Bolest břicha a pocit na zvracení lze spojovat s žaludečními vředy nebo jiným gastrointestinálním onemocněním… Důležité je si uvědomit, že uvedené příznaky jsou přirozené a je to život neohrožující reakce těla.

Je to jen úzkost!

Úzkost je sice projevem nepohody, ale samotná nás neohrožuje na životě.

Čím dříve si uvědomíme, že úzkost je nespecifickou reakcí na naše myšlenky, obavy, vnější situace apod., tím dříve se nám jí podaří zkrotit. Někdy můžeme mít pocit, že nás úzkost provází na každém kroku bez jasných spouštěčů. Úzkost může být také projevem nezpracované negativní zkušenosti z minulosti nebo dlouhodobého nedostatečného sycení vlastních potřeb.

Proč a kdy úzkost přichází

Úzkostné projevy jako je zrychlené dýchání, rudnutí, zrychlený tep jsou evolučním pozůstatkem stresové reakce na možné ohrožení. V současnosti je vcelku nepravděpodobné, že nás bude chtít sežrat medvěd, před kterým budeme muset utíkat nebo s ním bojovat.

Nicméně naše tělo úzkostnými projevy reaguje na pocit reálného, ale i domnělého ohrožení, nebo očekávání nepříjemné situace. Setkání s nadřízeným, pobyt mezi více lidmi člověkem, mluvení na veřejnosti, představování si katastrofických scénářů při čekání na výsledky od lékaře mohou aktivovat úzkostné projevy.

Paradoxně, projev úzkosti může přijít i po úspěšném splnění svých povinností. Důvodem je, že když se soustředíme na cíl a naše mysl je zaneprázdněná, nevnímáme pocit napětí. V případě, kdy máme dostatek času a zvolníme, naše tělo si dovolí upustit páru a můžeme to pociťovat jako úzkost. Sebepozorováním a obavami o sebe ji ještě prohlubujeme. Naopak, když si uvědomíme, že se jedná o úzkost a provedeme efektivní zvládací techniky, velmi rychle se dokážeme zklidnit.

Jak si poradit s úzkostí

Technik, jak si poradit s úzkostí je několik. Nejčastější jsou čtyři základní způsoby – práce s dechem, tělem, pozorností a myšlenkami. V praxi samozřejmě kombinujeme různé zklidňující techniky dle toho, jak nám to vyhovuje. Nezastupitelnou pomocí při dlouhodobých úzkostných potížích je také terapie, kde je prostor pro zpracování příčin úzkosti i osvojení si zvládacích technik.

Důležité! Dlouhodobé užívání léků proti úzkosti je cestou do pekel. 

Popis jednotlivých technik na zklidnění úzkosti najdete v samostatných článcích.

Co je třeba si zapamatovat o úzkosti: Úzkost je přirozená reakce našeho těla. Neohrožuje nás na životě. Existují způsoby, jak se jí naučit zvládnout.