PANICKÁ PORUCHA a její léčba

Panická porucha, neboli panika je stav silné úzkosti, kdy často bez zjevné příčiny je člověk zachvácen masivními tělesnými příznaky. Jedná například o nepříjemné bušení srdce, mžitky před očima, brnění končetin, třes, pocení, sevření na hrudi, v krku nebo břiše.  Tyto panické příznaky, které přijdou nečekaně, přirozeně člověka vyděsí a vedou k dalším obavám. Během paniky máme pocit, že ztrácíme kontrolu nad situací. Na úrovni myšlenek přicházejí katastrofické scénáře, že se jedná o infarkt, že umřeme, že se zblázníme.

Na paniku neumřete

Délka trvání paniky je různá, ale obvykle trvá mezi 5 až 25 minutami, ale ve výjimečných případech mohou trvat déle. Během této doby jsme v šoku, nevíme, co se s námi děje, a proto není výjimečné, že si řada lidí zavolá sanitku, nebo se nechá odvést do nemocnice. Po natočení EKG, vyloučení mozkové příhody a jiných vážných nemocí, pacienti většinou odcházejí bez tělesného nálezu a s léky proti úzkostem a vyjádřením, že to mají asi „od nervů“.

Panika je především velmi nepříjemný příznak, ale není u zdravých lidí životu nebezpečná! Panickou poruchou trpí přibližně 1-2% populace, přičemž cca 10 % lidí zažije panický záchvat alespoň 1x za život. Když se ovšem zamyslíme nad tím, že úzkostnými potížemi trpí cca 30 % populace, tzn. jeden člověk ze tří, tak zjišťujeme, že potíže s úzkostí nejsou zase tak vzácné.

Příčiny panické reakce

Panika je přirozenou reakcí těla na nahromaděný stres, pocity reálného nebo domnělého ohrožení. Při panice se spouští stresová reakce a naše tělo se připravuje na boj nebo útěk. Jedná se o evolučně daný mechanismus, který má původně ochranný účel. V případě, kdy si nespojíme silnou a nepříjemnou tělesnou reakci s adekvátním spouštěčem, ale panika nečekaně, naše obavy délku i intenzitu ještě prodlužují. Paradoxně, když nám buší srdce, potíme se a lapáme po dechu, když běžíme na tramvaj, přijde nám to normální. Když tyto příznaky přijdou ve chvíli, kdy je nečekáme, cítíme se ohroženi na životě a posilujeme panickou ataku.

Důsledky panické poruchy

Důsledky panické ataky mohou být, že se začneme vyhýbat místům, ve kterých se obáváme, že panický záchvat může opět nastoupit. Ze strachu se můžeme začít také vyhýbat místům, kde je větší množství lidí (např. obchody, MHD), nebo kde se obáváme, že by se nám nedostalo pomoci (na procházce za městem). Dále se začínáme více pozorovat, jsme citlivější na náznaky tělesné nepohody a fyzicky se šetříme – vyhýbáme se zátěži, práci.

Ve výsledku dochází k tzv. zabezpečovacímu chování, kdy máme potřebu být v kontaktu s věcmi nebo lidmi, jež nám udělají dobře a mohou nám v případě ohrožení nějak pomoci. Odmítáme trávit čas o samotě, nosíme u sebe léky na uklidnění, mobilní telefon, abychom si mohli zavolat záchranku apod.

Psychoterapie panické poruchy

Panická porucha není žádná katastrofa a dá se dobře terapeuticky léčit. KBT patří mezi osvědčené postupy psychoterapie paniky, kdy během relativně krátké doby lze dosáhnout dobrý výsledků. V terapii je třeba získat náhled na spouštěče, skryté obavy, vyhýbavé chování a především přijmout, že se jedná o paniku, která se dá zvládnout. V terapii s klienty pracujeme na navrácení kontroly nad jejich tělem a životem, kdy se učí zklidňující postupy a techniky pro překonání panických příznaků.

Panika je strašák, který za pomoci odborné psychologické péče může velmi rychle ztratit svůj děsivý náboj. Paradoxně, nevhodná dlouhodobá medikace za pomoci benzodiazepinových anxiolytik může zhoršit prognózu zvládnutí panické poruchy. V případě, že máte problémy s panickými atakami, nebo jinými psychickými potížemi, neváhejte se na mě obrátit.