Dle MKN-10 je bažení po návykové látce, neboli craving, silná touha nebo pocit puzení užít látku - alkohol, drogy, léčiva apod.  V běžném povědomí se jedná o "neovladatelné chutě", které patří mezi jeden ze 6 znaků závislosti. Prožitek silného bažení je také často součástí odvykacího stavu.

Druhy bažení po návykové látce

Bažení můžeme rozlišovat na tělesné (somatické) a psychické. Tělesné bažení se obvykle objevuje po při odeznění účinku návykové látky nebo brzy po něm. Psychické bažení se může objevit i několik let po po abstinenci. Psychické bažení vzniká nejen při abstinenci od návykové látky, ale také od patologického hráčství nebo jiných tzv. behaviorálních závislostí, např. na nakupování.

Bažení se projevuje jako nepříjemný tělesný stav, zvýšený tep, svírání na hrudi, sucho v ústech, třes, bolest hlavy, pocení, zhoršené soustředění, pozornost, zvýšené slinění. Po psychické stránce se jedná o vzpomínky a fantazie na návykovou látku, úzkosti, slabost, zhoršené vnímání a podrážděnost.

Neuvědomované bažení vede k užití - relapsu 

Nedostatečně uvědomovaný craving – relapsu a recidvě návykového chování v řadě případů dochází, aniž by vědomě cítil bažení. Příčin může být několik.

Malá schopnost sebeuvědomění – může se jednat o potíže s vnímáním a pojmenováním svých pocitů. Jestliže si neuvědomujeme své prožívání a unikáme do vnitřního světa, ztrácíme ostražitost k možným rizikům.

Za prožitkem bažení mohou stát také nenaplněné potřeby, tzn. prožitek nedostatku toho, co právě postrádáme, např. nenaplněná potřeba intimity, sounáležitost, porozumění…

Ke sníženému sebeuvědomování může přispět nezdravý životní styl související s únavou, nevhodnou stravou. Za špatným vnímání sama sebe mohou stát přehnané nároky sama na sebe, popírání možnosti bažení a zdůrazňování silné vůle. V tomto případě je důležité si připustit, že se bažení je přirozenou součástí abstinence u závislého člověka.

Jak se vypořádat s bažením

Ačkoli lze podpořit snahy o zvládnutí bažení za pomoci psychofarmak, na prvním místě stojí psychologické faktory.

Prevence rizik relapsu

Je třeba přijmout, že bažení k abstinenci patří a zároveň nepokoušet sám sebe vystavováním se rizikovým místům, které bažení vyvolávaly. Další vhodnou technikou je uvědomit si negativní motivaci, tzn. o co mě návyková látka připravila a o co bych přišel. S tím souvisí také uvědomění si negativních prožitků jako je vina, ztráta důvěry, popření hodno, ale také prožitky negativních tělesných stavů.

Z pohledu pozitivní motivace lze hovořit o tom, co mě přináší abstinence v kontextu kvalitních vztahů, dopadů na okolí, zdraví, apod.

Nebojte si říct o pomoc

Dále je doporučováno svěřit se svým bažením odborníkům – využít krizové linky, zavolat do ambulance. Dále je třeba pracovat na tom, abyste mohli mluvit bez studu s blízkými o svých pocitech a obavách. Nejhorší je zůstat sám na tento krizový stav. Doplňkovými technikami je odvedení pozornosti (např. jít se osprchovat, začíst se do knihy, jít vařit), napít se studeného nealkoholického nápoje, nebo fyzická námaha (práce, cvičení, běh).

Je třeba vědět, že intenzita bažení v čase klesá, tak když vydržíte, a přečkáte nejhorší chvilky, bude to jen lepší. 

V případě, že potřebujete se naučit pracovat s bažením, sháníte doléčování, nebo máte jiné psychické potíže, neváhejte se na mě obrátit. 

 

Máte dotazy, sháníte pomoc? Napište mi.